|
|
Tvorba operačního systému založeného na evolučních a genetických algoritmech
Skorkovský, Petr ; Moučka,, Jiří (oponent) ; Kovár, Martin (oponent) ; Chvalina, Jan (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je představit nové myšlenky, jak obvyklé postupy pro návrh operačního systému a přidruženého software mohou být vylepšeny aby se staly součástí automatizovaného vývoje software. Obecně se předpokládá, že algoritmy nalezené pomocí genetického programování nemohou být použity pro přesné výpočty, ale jen pro přibližná řešení. Je představeno několik příkladů jak lze při evoluci software přesto dosáhnout přiměřené přesnosti. Pro dosažení tohoto cíle jsou vlastnosti stromově orientovaných struktur spolu s postupy používanými u buněčných automatů spojeny do nového slibného přístupu, který slučuje výhody obou metod. Byla vyvinuta aplikace založená na těchto nových postupech a předpokládá se její budoucí využití v procesu automatizovaného vývoje software.
|
|
|
Simulátor šíření požárů založený na celulárních automatech
Daniš, Daniel ; Samek, Jan (oponent) ; Žák, Jakub (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a implementací simulátoru lesního požáru založeného na celulárních automatech. Text práce je rozdělen na teoretickou a praktickou část. V teoretické části bude nejdříve čtenář obeznámen s problematikou celulárních automatů. Následně bude popsán model na predikci chování lesního požáru a výpočty jednotlivých parametrů a koeficientů modelu. Praktická část obsahuje popis architektury simulátoru a klíčových aspektů jeho implementace. Důraz je kladen také na experimenty se simulátorem a následné ověření jeho validity. Výsledkem práce je simulátor, grafická aplikace, použitelná na predikci šíření lesního požáru v různých podmínkách.
|
|
|
Tvorba operačního systému založeného na evolučních a genetických algoritmech
Skorkovský, Petr ; Moučka,, Jiří (oponent) ; Kovár, Martin (oponent) ; Chvalina, Jan (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je představit nové myšlenky, jak obvyklé postupy pro návrh operačního systému a přidruženého software mohou být vylepšeny aby se staly součástí automatizovaného vývoje software. Obecně se předpokládá, že algoritmy nalezené pomocí genetického programování nemohou být použity pro přesné výpočty, ale jen pro přibližná řešení. Je představeno několik příkladů jak lze při evoluci software přesto dosáhnout přiměřené přesnosti. Pro dosažení tohoto cíle jsou vlastnosti stromově orientovaných struktur spolu s postupy používanými u buněčných automatů spojeny do nového slibného přístupu, který slučuje výhody obou metod. Byla vyvinuta aplikace založená na těchto nových postupech a předpokládá se její budoucí využití v procesu automatizovaného vývoje software.
|
host ::
RSS.